Tenze jako hybatel změn ve spolupráci učitelů a asistentů pedagoga: podpora žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí

Cíle – Studie analyzuje spolupráci učitelů a asistentů pedagoga v kontextu inkluzivního vzdělávání v sociálně znevýhodněném prostředí. Cílem je identifikovat tenze v této spolupráci a objasnit, jak tyto konfliktní momenty ovlivňují jednání aktérů při naplňování potřeb žáků. Metody – Výzkum vychází z kvalitativního designu vícečetné případové studie čtyř pedagogických dvojic. Data byla získána z transkriptů rozhovorů a sebereflektivních deníků aktérů a následně podrobena analýze tenzí. Výsledky – Analýza odkrývá, jak existující tenze formují pedagogické strategie zaměřené na individuální potřeby žáků. Klíčovým zjištěním je specifické pojetí školy jako bezpečného, terapeuticky orientovaného prostoru, který žákům kompenzuje nedostupnost podpory v jejich přirozeném sociálním prostředí. Toto chápání role školy zásadně determinuje způsoby, jimiž aktéři směřují svou podporu k žákům. Závěry – Studie poukazuje na flexibilitu pedagogů, kteří aktivně překonávají tenze pramenící z vědomí limitů vlastních intervencí. Ukazuje se, že právě reflexe omezeného dosahu pomoci při naplňování potřeb žáků vede aktéry k hledání adaptivních forem spolupráce.